Jaký byl měsíc v Janově?

V Janově jsme strávili necelý měsíc – od soboty 25. března do soboty 22. dubna.

Celý pobyt bychom mohli rozdělit na dvě půlky – během té první jsme pořád něco řešili a až tu druhou si i trochu užili.

Pojďme si říct nejdřív o těch míň příjemných zážitcích – pak si povíme ty hezké.

Vemte si z nich poučení, stejně jako my, ať jsme je neměly nadarmo. 😃

Co se nám během té první půlky přihodilo?

Příjezd do Janova a nekonečné hledání parkování

Samotnou cestu do Janova si už moc nepamatujeme, což znamená jediné – proběhla v pohodě.

Na to, co následovalo po příjezdu, si už ale pamatujeme. 😃  Na rozdíl od Florencie nebo Benátek jsme v Janově neměli předem zarezervované parkování. Řekli jsme si, že to tentokrát vyřešíme na místě.

Auto jsme nechali asi 15 minut od bytu na poměrně drahém, ale blízkém parkovišti – krátkou vzdálenost v kopcovitém Janově jsme rozhodně ocenili. Za den se platilo 580 Kč – nicméně jsme si řekli, že to na den za to stojí.

Na ceduli na parkovišti jsme viděli cenu na měsíc 215€ (cca 5000 Kč) pro větší auta – tak jsme si řekli, že na tuhle turistickou cenu jim neskočíme (ve Florencii jsme platili 40€ na měsíc za parkoviště mimo město).

Během prvních 4 dní Karel nedělal skoro nic jiného, než hledal parkování na měsíc. Problém byl v tom, že nám tentokrát Google Mapy moc nepomohly. Janov má velké problémy s parkováním kvůli tomu, že tam není moc místa (celé město je na kopci).

Druhý problém byl v tom, že 9 z 10 záznamů na mapách neměly webové stránky s nějakými informacemi. Zhruba 6 z 10 zase nemělo žádné telefonní číslo – a když už se Karel někam dovolal, tak buď uměli pouze italsky (tam pak volala hostitelka), nebo to prostě “nešlo”.

Takže jsme po 4 dnech řekli dost – Karel prostě půjde sklopit uši a zaplatí 215€ za už ani ne měsíční parkování. No, jenže co se nestalo – byla to nabídka pouze pro lidi s trvalým bydlištěm. Pro turisty nic takového nenabízí. 😃

Tak jsme nakonec vzali jiné parkoviště asi 25 minut od bytu, které nás na ten měsíc stálo lehce přes 10.000 Kč (420€). Au.

Poučení pro příště – vyberte si jednu z variant:

a) nejezděte na takové cesty autem;

b) zarezervujte si na 100 % parkování předem;

c) jeďte do ubytování s parkováním (což v Janově stejně moc nešlo);

d) zjistěte si možnosti parkování zadarmo a můžete to zkusit hecnout.

Ještě byly drobné komplikace při předání klíčů do bytu – hostitelka nebyla v Janově, tak je nechala u paní v blízké cukrárně. Ta ale byla trochu zapomnětlivá a klíče skoro půl hodiny hledala, než je našla. Dáša mezitím čekala s Eliškou na ulici před vchodem do bytu – Eliška hladová, nervózní, všude kolem kufry…

Bydlení ne úplně podle našich představ

První dojmy z ubytování jsme zachytily i na videu, můžete se podívat:

Omlouváme se za nevalnou kvalitu, napříště se polepšíme. Pojďme k tomu, co už vnímáme trochu jako standard, ale ne vždy to prostě je. 😃

1. Nefungovala wifi, i když podle AirBnB inzerátu měla. Bohužel v bytě neměl Karlův Vodafone signál, takže nemohl pracovat ani na datech – takže byl nucen vyzkoušet kouzlo místního coworkingu. Což byl ve finále hezký zážitek. Na měsíc vyšel zhruba na 3.500 Kč s libovolným vstupem (měl vlastní klíče) a vlastním stolem.
2. Teplá voda tekla… nestabilně. Chvilku horká, chvilku vlažná. Eliščino koupání zachránila vana, kde se teplota zprůměrovala. Sprchovou hadici jsme také postrádali.
3. První dny jsme nevěděli, jak zatopit, protože do něj skoro nesvítilo a bylo v něm zima. Hostitelka reagovala trochu pomaleji, pak už bylo vše v pohodě.

Eliška a zuby

Elišce se ulomily dva zoubky, jak přesně se to stalo nevíme, ale pádů bylo hodně, tak pravděpodobně to byl jeden z nich. Následovaly telefonické konzultace s doktory v Česku a řešení, co bude dál.

Jak to se zoubky bude dál vám povíme po návštěvě zubaře, kam jdeme hned po návratu.

Eliška a kojení

Dáša přestala kojit. Zní to jednoduše a stručně, ale Dášu takové ukončení kojení “zabavilo” na dva týdny.

Nebylo to svobodné rozhodnutí ani Elišky, ani Dáši, a proto to bylo hodně těžké. Nakonec to přineslo vlastně samá pozitiva, největším z nich je, že Eliška začala jíst. Věřte nevěřte, ona fakt předtím nejedla skoro nic kromě mléka, takže to je pro nás veliká změna.

Jsou to samozřejmě drobné “nepříjemné” epizody, které ale svým způsobem obohatily naši cestu. I díky nim si budeme Janov pamatovat.

Ubytování v Janově

Ubytování nás na jeden měsíc stálo něco málo přes 21.000 Kč, jednalo se o to nejlevnější ubytování na naší cestě. Bydleli jsme v Casa Dei Fiora přes AirBnB.

Co se nám v bytě líbilo

• Velikost – všechny místnosti byly příjemně veliké, takže se mohla Eliška hezky vyřádit.
• Vedle kuchyně byla za závěsem “spíž” s pračkou.
• Kuchyň obsahovala velkou spoustu různorodého vybavení, které se hodilo nejen při vaření, ale i při bavení Elišky. 😃
• Za oknem byly šňůry na prádlo – takže vše uschlo brzo a taky hezky vonělo.
• Velká vana – z ní byla Eliška po zážitcích z Florencie a Benátek opravdu hodně unešená.

A co už tolik ne…

• Jak už jsme zmiňovali – špatný signál, wifi a divný kotel na teplou vodu, která někdy šla, někdy ne.
• Chybějící “základní” vybavení – nebyla rychlovarka ani mikrovlnka. Jasně, obešli jsme se i bez ní a nebyl to žádný konec světa… Jen je život s těmito vymoženostmi příjemnější.
• Vana bez sprchové hlavice.
• Za okny bylo lešení a přes den často ruch od dělníků, kteří něco dělali na protějším domě (uličky byly úzké zhruba metr a půl, takže jsme to měli “na dosah”).
• Divná velikost peřiny😃
• Velký hluk z ulice i ve tři ráno – naštěstí měl byt dobrá nová okna, která relativně těsnily. Jen jsme nemohli mít otevřené okna přes noc – což by mohl být problém hlavně v létě.
• Třetí patro bez výtahu. To už je naše nějaká tajná úchylka, nebo prokletí… Protože jsme to stejné měli v Budějcích, v Příbrami, v Janově – a teď i v Nice. 😃 No tak jsme si trochu s kočárem a kufry zafuněli…

Co byste v Janově neměli minout?

Budeme k vám upřímní – před samotnou návštěvou Janova jsme o něm věděli jen to, že… někde v Itálii existuje. Pokud to máte stejně, nezoufejte – ukážeme vám, na co se můžete při případné návštěvě těšit.

Dovolte nám citovat Wikipedii:

Janov je hlavní město oblasti Ligurie a provincie Genova. V minulosti byl významným přístavem ve Středozemním moři a hlavním městem mocné a bohaté Janovské republiky. I dnes je nejdůležitějším italským přístavem, jedním z největších ve Středozemním moři a v Evropě.

Počet obyvatel: 558 745

Tak pojďme na to… A začneme náměstím.

Piazza De Ferrari – krásné náměstí s kašnou, ve které si Eliška hrozně ráda hrála s vodou. Tady jsme byli skoro každý den – měli jsme to jen 5 minut od bytu, navíc cestou na nákup do místního Coopu.

Janovské akvárium – největší italské akvárium, kde uvidíte vše, na co si vzpomenete (a co se vejde do menší nádrže, na velrybu zapomeňte, na delfíny a tučňáky se ale těšit můžete).

Tuto atrakci jsme si nechávali naschvál na později, kdy k nám dorazili kamarádi z Českých Budějovic – Hanka, Patrik a malý Vilda.

Kolumbusův dům – podle lákadel by to měla být rekonstrukce domu, ve kterém vyrůstal Kryštof Kolumbus. Podle místních je to blbost a pouze předmět sporů, kde přesně se narodil…

Pláž, respektive dvě – písečná a hned vedle toho kamenitá (fotka na Google Mapách je špatná, nelekněte se).

Jo, tak tohle nás bavilo. Jen kdyby byla blíž… Cesta k nim zabrala necelou půl hodinu, takže jsme tam nezavítali tak často, jak bychom chtěli. O to nám alespoň byly pláže vzácnější.

Piazza del Vittoria – náměstí s “vítězným obloukem”, které se nacházelo při cestě na pláž (a kousek od něj jsme měli zaparkované auto). Příjemné bylo, že se tam dalo na trávě rozložit deku a jen tak si užívat sluníčka.

Vyhlídka Belvedere Castelletto – výšlap si na ni můžete zpříjemnit lanovkou Ascensore Castelletto Levante (podobná, jako jezdí na Petřín). Nahoře si užijete krásné výhledy na celý Janov.

Přístav Porto Antico se super skluzavkami, na kterých jsme byli s Eliškou pečení vaření. No posuďte sami na fotkách.

“Horní” skluzavky – ty jsme si taky užili – příjemná změna, když jsme si chtěli odpočinout od těch v přístavu. 😃

Ulice Via XX Settembre – taková místní “promenáda” s obchody a kavárnami, která nám při cestách na pláž připomínala naši budějckou Lannovku.

Bouldery v tělocvičně Sisport – tohle místo objevil Karel “náhodou”, kdy hledal na Google Mapách posilovnu… Protože jako “climbing gym” se to neobjevovalo.

Lezení příjemné, lidí bylo večer hodně – ale stačilo chodit v 10 dopoledne na otevíračku, kdy většina Italů ještě spí. 😃

Rybí trhy – tohle platí obecně o přímořských oblastech… Nabídka ryb byla skvělá. Nevyužili jsme ji moc často, ale bavila nás.

Zmrzlina U gelato du Caruggiu v naší ulici – hodnocení 4,8* z 5* má zcela zaslouženě. U nás vedla malinová s bílou čokoládou a oříšková s kousky kinder buena. Doporučuje 5 Elišek z 5. 😃

Kavárna “pod poštou” – nemá profil na Googlu, tak dáváme odkaz na poštu. Tady si Karel užíval skoro každé ráno kafe hezky italsky “na stojáka” a croissant s sebou do coworkingu. Obyčejná kavárna s milou obsluhou. Určitě navštivte a pozdravujte od toho divného kluka, co jim na rozloučenou přinesl čokoládu.

To nejlepší na konec – 🥐 kavárna Caffè degli Specchi, kam jsme si zašli vždy, když jsme měli chuť na ten NEJLEPŠÍ CROISSANT, co jsme kdy kde jedli. A že jsme takovou chuť měli často. 😃

PS: Nezapomeňte se jen tak ztratit v uličkách a nechat se vést různorodými vůněmi (třeba těmi z rybího trhu). My si tohle bloudění opravdu příjemně užili.

Co jsme si nechali “na příště”

Atrakce Bigo v přístavu – za pár euro se můžete nechat vyvézt a mít výhled na celý přístav jako na dlani… Nějak jsme to nestihli. 🙂

Když už je kvůli těm kopcům takový problém s parkováním, tak by stálo za to si udělat pořádný výšlap a navštívit pevnosti, které na těch kopcích jsou (třeba Forte Sperone). Dle fotek je z nich krásný výhled – ale to dáme někdy jindy, kdy s sebou nebudeme mít malé dítě, nebo budeme mít auto.

Okolní města a pláže – jednou jsme měli ambice vyjet vlakem mimo Janov… Už jsme v něm i seděli, ale po 20 minutách čekání jsme to vzdali.

Nějak nám to ale nevadilo. I když se to nemusí na první pohled zdát, samotný Janov nás hodně bavil a strávili jsme v něm krásné chvíle, na které budeme rádi vzpomínat – a kvůli kterým se tam jednou zase vrátíme. ♥️

---

Jo a tady ještě pár momentek, které se jinam nevešly…

No a co dál?

Toto shrnutí píšeme z naší předposlední zastávky – z francouzského Nice, kde budeme do 21. 5. 2023. Pak máme pár dní na přesun do Česka – ještě ale nevíme, kudy přesně to vezmeme.

Možná to vezmeme vrchem přes Francii a Německo. Nebo spodem přes Itálii a Rakousko. Nebo prostředkem přes Švýcarsko a Lichtenštejnsko.

Ještě nevíme. A to nás baví. 🙂