
Při našem výletu po severní části Itálie jsme rozhodně nechtěli minout Benátky. Ani jeden z nás tam ještě nebyl, takže volba byla jasná.
Poté, co jsme měli cestu naplánovanou, nám kamarád Václav řekl, že v tom našem termínu zrovna probíhá karneval – a po zkouknutí několika fotek jsme usoudili, že to zrovna není to nejlepší místo, kde bychom chtěli trávit čas s ani ne dvouletým dítětem.
Vlastně… Asi s žádným dítětem. 😃 Pro ilustraci:
Proto jsme se rozhodli zařadit Benátky až za měsíc strávený ve Florencii, i když to při pohledu na mapu nedává moc smysl. 😃
Příjezd do Benátek
Do Benátek jsme z Florencie jeli autem, takže jsme samozřejmě jako první věc museli řešit parkování.
Dopředu jsme díky Google Mapám našli parkoviště Venice City Park v pevninské části Benátek (tedy ne v „těch Benátkách“). Parkoviště můžu doporučit – pouze 5 minut od autobusu do „těch Benátek“, 33€ na týden, a navíc možnost rezervace místa dopředu. Nebylo co řešit.
Cesta do Benátek proběhla bez komplikací – lístky jsme koupili rovnou na parkovišti – a během 20 minut už jsme byli v Benátkách.
Momentka – když musíš, tak musíš…
Tady hned důležitá poznámka.
Pokud jedete do Benátek s kočárkem – nedělejte to. 😃 Nebo si rovnou po příjezdu kupte lístek na „vaporetto“ – místní lodní vodní MHD.
Proč je kočárek problém? Protože MOSTY. Spousta mostů.
A spousta tahání kočáru nahoru a dolů. Poděkujete nám později. Potom, co jsme kočár zaparkovali v bytě, jsme ho podruhé použili až při odjezdu domů. Tentokrát už jsme byli moudřejší a cestu jsme absolvovali lodí (vaporettem).
Co naopak doporučujeme?
Nosítko!
Když už jsme u toho vaporetta – natočili jsme o dopravě v Benátkách krátké video:
Mapa lodní dopravy:
Ubytování v Benátkách
Opět jsme využili ubytování přes AirBnB – bydleli jsme v S. Caterina – „Shampoo“ apartment. Na 7 dní nás to vyšlo 16.000 Kč.
Co se nám na ubytování líbilo:
- Postel se dala přisunout až ke zdi, takže jsme nepotřebovali zábranu kvůli Elišce.
- Velmi nás potěšil koš s hračkami, díky kterému jsme mohli naše hračky „pošetřit“ na později a Eliška si hrála s něčím novým.
- Kompletně vybavená kuchyň včetně drobností navíc – káva, čaje, koření, marmeláda.
- Tiché a klidné místo – z venku nešlo NIC slyšet, vevnitř až na občasné sousedy ve vedlejší koupelně taky ne.
- Obecně to byl pěkný zrekonstruovaný byt, uklizený, čistý.
A co už tolik ne…
- Neměli jsme jasné instrukce, jak naložit s papírem a plastem, který se nám hromadil. Zachránila nás až uklízečka, kterou jsme jednou „náhodou“ potkali při cestě ven.
- Ložnice nebyla oddělená dveřmi – takže tam šel slyšet hluk z kuchyně.
- V koupelně nebyla vana a Elišce se sprcháč nelíbil.
- Nebyl tam žádný větší hrneček. 😃
- Hostitel nám přes AirBnB neodepisoval moc rychle (třeba při řešení toho plastu) a neuměl moc anglicky.
Jak vypadal náš běžný den?
Všechny dny jsme měli velmi podobný režim. Na rozdíl od Florencie to bylo trochu víc „dovolenkové“, přecejen jsme tu byli 7 dní, takže jsme si to chtěli užít.
Hned po snídani jsme vyrazili ven na procházku po městě nebo na hřiště. Nakoupili jsme a uvařili oběd.
Po obědě jsme uložili Elišku ke spánku, během kterého se Karel věnoval práci. Kolem třetí hodiny odpoledne jsme vyráželi na „velký“ výlet.
Z cesty jsme se vrátili po šesté hodině, následovala rutina večeře – koupel – kaše – spánek.
Co podle nás stojí za návštěvu
Začneme těmi „neturistickými“ tipy.
Dětská hřiště – pokud byste chtěli vyrazit s vaší ratolestí na skluzky, tak doporučujeme 3 lokace:
Parco giochi per bambini (naše nejoblíbenější)
Sacca Fisola playground (na ostrůvku s hezkým výhledem na Benátky)
Area giochi per bambini (kousek od hlavního nádraží)
Libreria Acqua Alta – netradiční knihkupectví a antikvariát, ve kterém Karel koupil krásné staré pohlednice Benátek.
Osteria Giorgione da MASA – jo tak na tohle místo si pamatujeme poměrně přesně. Eliška spala a my si řekli, že si ke konci našeho pobytu zajdeme konečně do italské restaurace… No a o chvilku později jsme seděli v sympatické japonské restauraci a jedli koně. 😃 Teda… Karel jedl koně. Každopádně vedou to sympatičtí Japonci, kteří energicky přeloží japonské menu do angličtiny.
A teď už ty klasiky…
Dóžecí palác a Náměstí sv. Marka – jet do Benátek a nenavštívit hlavní náměstí je naprosto nemyslitelné, takže to pochopitelně neminulo ani nás.
Most Rialto – ikonická pamětihodnost, kterou bychom přirovnali k mostu Ponte Vecchio z Florencie.
Calle Varisco – nejužší ulice v Benátkách. Ano, je to tak zajímavé, jak to zní.
Ostrov Murano – dříve tam obyvatelé Benátek přesunuli většinu sklářského průmyslu, protože si nechtěli podpálit Benátky. Dnes je tam milion obchůdků s výrobky ze skla… a možnost si odpočinout od turistů na příjemné procházce ostrovem.
Ostrov Lido – to je jiná liga… Protože tam byla PLÁŽ, kterou Karel holkám před začátkem cestování sliboval. 😃
Odpověď na otázku z názvu článku (Týden v Benátkách s malým dítětem – málo, nebo zbytečně moc?):
Je to tak akorát.
Delší dobu bychom tam určitě být nechtěli. Kratší dobu bychom zvládli, ale za cenu většího spěchu a stresu.
Jaké fotky se jinam nevešly…
Kam teď putujete, Hladišovi?
Tyto řádky píšeme z Janova, kam jsme se z Benátek v pořádku přesunuli.
Opět zde strávíme měsíc, poté se přesuneme do Nice – posledního města, kde strávíme delší dobu.
Pokud nechcete nic dalšího zmeškat, odebírejte newsletter nebo nás sledujte na Instagramu.
Naviděnou – zdraví Hladišovi!
Zanechat komentář